Evropský institut pro genderovou rovnost měří už od roku 2010 v členských zemích EU rozdíly mezi muži a ženami v přístupu k šesti klíčovým komoditám – práce, peníze, znalosti, čas, moc a zdraví. Rozdíly charakterizuje tzv. Gender Equality Index (GEI), který používá stupnici 1-100, kde 100 znamená ideální stav – úplnou rovnost žen a mužů. Podle nejnovějších výsledků zveřejněných v roce 2024 je státem s nejnižšími genderovými rozdíly v rámci evropské sedmadvacítky Švédsko s GEI indexem 82,0. Česko s hodnotou 59,9 zaujímá poněkud nelichotivé 22. místo.
Kde si vedeme dobře?
Nejlepší umístění získalo Česko v oblasti „Znalosti“, kde se měří rovnost v přístupu ke vzdělání, poměr žen a mužů v terciálním vzdělání apod. GEI s hodnotou 61,1 nás v této oblasti posunul na 13. místo mezi státy EU. Vysokou hodnotu indexu jsme dosáhli i v oblasti „Zdraví“ – 84,8 bodu. Rovný přístup ke zdravotní péči je celkově v EU na vysoké úrovni, o čemž svědčí poměrně vysoká čísla všech zemí – od Irska na 1. místě (94,8 bodu) po Rumunsko na 27. místě (70,0 bodu). Česko si relativně dobře vede i v oblasti „Peníze“, kde zaujímáme mezi státy EU celkově 15. příčku s hodnotou GEI 79,4. V dílčí části „Ekonomická situace“, kde se hodnotí rozdělení příjmů a ohrožení žen a mužů chudobou, jsme v rámci EU druzí nejlepší (98,3 bodu).
Kde je prostor ke zlepšení?
Největší výzvy zůstávají v oblasti „Práce“, kde Česko skončilo na 25. místě. Skóre GEI stagnuje na 69,1 bodu, a to zejména kvůli dílčímu kritériu „Segregace a kvalita práce“, kde se Česko s hodnotou GEI 56,8 umístilo na posledním místě EU. Genderové rozdíly jsou významné i v oblasti „Čas“, kde se měří zapojení žen a mužů do péče o děti, do vaření a domácích prací nebo možnosti trávení volného času. Z výsledků vyplývá, že v péči o blízké a v zapojení do domácích prací mají čeští muži stále co dohánět, věnují se těmto činnostem nejméně ze zemí EU. Další oblastí, kde má Česko velké rezervy, je přístup žen k moci, tzn. přístup žen k rozhodování v politické, sociální nebo ekonomické sféře. Přestože jsme v této oblasti zaznamenali největší posun a od posledního měření jsme „poskočili“ o tři příčky nahoru, stále je zastoupení žen s rozhodovacími pravomocemi nízké. S hodnotou GEI 34,9 jsme přibližně na polovině úrovně průměru EU (61,4).
Celkově označuje Evropský Institut pro genderovou rovnost vývoj v Česku jako pomalejší než u jiných členských států. I když se skóre indexu GEI postupně zlepšuje, nedržíme tempo s ostatními státy EU a rozdíl mezi ČR a průměrem EU se postupem času zvětšuje.