Zastoupení žen v české politice pomalu roste. Na první pohled bychom tedy mohli být spokojeni, že se situace zlepšuje. Jenže hlubší pohled odhalí, že skutečná rovnost je stále v nedohlednu. V aktuální vládě působí jedna žena, v Poslanecké sněmovně tvoří ženy čtvrtinu, v Senátu je to kolem 21 %, v zastupitelstvu obcí a měst necelých 29 %. V zastupitelstvu Zlínského kraje, které má 45 členů, působí 10 žen.
Důvody, proč v Česku chybí političky, vysvětluje právnička Šárka Homfray v rozhovoru pro iRozhlas. Pro ženy je veřejné působení náročnější než pro muže, častěji se setkávají s odsudky nebo sexistickým chováním, namísto kritiky politických názorů je pod drobnohledem jejich vzhled, oblečení nebo jejich rodina a děti. Proto se ženy do politiky nehrnou a není to jen české specifikum.
Některé země EU se snaží situaci nevyrovnaného zastoupení změnit legislativně formou tzv. kvót. Ty jsou v současné době zavedeny ve 12 ze sedmadvacítky zemí EU, konkrétně v Belgii, Francii, Chorvatsku, Irsku, Itálii, Lucembursku, Maltě, Polsku, Řecku, Portugalsku, Slovinsku a Španělsku. Ve většině z těchto států prokazatelně přispěly k většímu zapojení žen do politického života. ČR k žádným takovým opatřením zatím nepřistoupila, ačkoliv už vzniklo na toto téma několik iniciativ. Zavedení kvót má u nás stále hodně odpůrců. Víra v „přirozený vývoj“ může ale být poněkud naivní. Dokládají to i výsledky srovnání států sedmadvacítky EU, které každoročně sestavuje Evropský institut pro genderovou rovnost, a jednou ze sledovaných oblastí je i přístup žen k politické moci. Podle výsledků za rok 2024 se ČR umístila na nelichotivém 22. místě, kdy nás „předběhly“ státy jako například Litva, Polsko, Bulharsko nebo Chorvatsko.
A proč je vlastně důležité, aby se ženy více zapojovaly do politického života? Ženy tvoří v populaci početně stejně velkou skupinu jako muži a jednosměrný pohled může být brzdou rozvoje. Pokud se na rozhodování podílí převážně muži, nelze se divit, že mnohé problémy zůstávají přehlížené, ačkoliv mohou být pro celkový rozvoj společnosti klíčové. Nemusí to být záměrně, ale prostě proto, že některá témata muži vnímají jinak. Demokracie bez žen proto pokulhává – chybí různorodost pohledů a přístupů, která vede k lepším rozhodnutím.
Zdroje
EVROPSKÝ INSTITUT PRO GENDEROVOU ROVNOST. Gender Equality Index. Online. Dostupné z: https://eige.europa.eu/gender-equality-index/2024/compare-countries/power/1/bar. [cit. 2025-04-25].
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Ženy a muži v rozhodovacích procesech. Online. Dostupné z: https://csu.gov.cz/zeny-a-muzi-v-rozhodovacich-procesech?pocet=10&start=0&skupiny=30&razeni=-datumVydani. [cit. 2025-04-25].
FÓRUM 50 %. Proč podporovat vyvážené zastoupení v politice. Online. Dostupné z: https://padesatprocent.cz/cz/podpora/argumenty-pro-vyvazene-zastoupeni/proc-podporovat-vyvazene-zastoupeni-v-politice. [cit. 2025-04-25].
ŠPRICOVÁ, Veronika. Ženy v české politice. Online. Dostupné z: https://top-az.eu/sprincova-zeny-v-ceske-politice/. [cit. 2025-04-25].
HOMFRAY, Šárka. Podcast: Proč v Česku chybí političky. Online. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/podcast-vinohradska-12-sarka-homfray-zeny-v-politice_2105240600_mpa. [cit. 2025-04-25].