Základem našeho projektu je detailní práce s daty. Po více než roce provozu publikačního portálu www.monitorzk.cz jsme se porozhlédli po internetovém prostorou, jak s daty nakládají některé další organizace v rámci jiných zajímavých projektů. K takovým patří například Česko v datech, jehož ambicí je vyhledávat nejen přitažlivá, ale i pro společnost důležitá témata. Web dokazuje to, co tvrdí: že data jsou krásná, náročná, dostupná a nikdy jich nebylo k dispozici tolik jako dnes.
Česko v datech řadí informace do čtyř hlavních kategorií – společnost, technologie, ekonomika a byznys a kultura a sport. Tak například v kategorii Ekonomika a byznys najdeme aktuálně článek o dopadu divokého Brexitu na Česko, v němž se mimo jiné uvádí, že problém by měli především tuzemští exportéři. Přímo do Británie míří zhruba 5 % českého vývozu, pro některé užší segmenty ale tvoří Spojené království více než polovinu exportního trhu.
Zajímavý pohled přináší také článek Svařák index, který srovnává životní úroveň jednotlivých regionů – nebo přinejmenším krajských měst – České republiky prostřednictvím ceny svařeného vína na tamních adventních trzích. Tedy ukazatele, který se inspiroval jinou podobnou metrikou – Big Mac Indexem. Tehdy v roce 1986 se totiž objevilo na stránkách časopisu The Economist srovnání cen klasického sendviče od McDonald‘s na různých trzích. Z nezávazné hříčky se stalo zavedené srovnávání kupní síly zemí po celém světě. Dnes se s tímto pojmem setkáme na stránkách populárních magazínů, turistických průvodců i seriózních učebnic ekonomie. V Česku byl záměrně vybrán pro srovnání místo sendviče svařák, neboť jen málokterá komodita má tolik shodných rysů. Cena i dostupnost výchozích surovin – červeného vína, cukru a koření – je v regionech téměř shodná, mnohem větší roli tak při tvorbě ceny získávají další parametry, jako je konkurence v místě nebo kupní síla obyvatel. A jak to vše dopadlo ve srovnání od roku 2015, od kdy se s „indexem svařák“ pracuje? Ve většině měst se zdražovalo, nejčastěji o pětikorunu.
Svařák index srovnával cenovou hladinu pomocí odpovědi na jednoduchou otázku: Kolik kalíšků svařeného vína si může za průměrnou mzdu koupit obyvatel daného kraje na adventních trzích ve svém krajském městě. V roce 2018 ceny samotného nápoje oproti roku 2017 ve většině měst stouply. Tam, kde o rok dříve činila průměrná cena svařáku 30 Kč (v Brně, Jihlavě, Ostravě a Českých Budějovicích), loni byla 35 Kč, resp. 37 Kč. Tam, kde dříve kelímek svařeného vína pořídili za 35 Kč (např. v Plzni, Liberci nebo v Hradci Králové), museli občané vytáhnout z peněženky o pětikorunu více. Jediným městem, kde v roce 2018 reportéři spočítali nižší průměrnou cenu než v roce 2017, bylo Ústí nad Labem. Na stejné úrovni pak ceny zůstaly v Praze (60 Kč) a ve Zlíně (35 Kč).
Podle Davida Marka, hlavního ekonoma společnosti Deloitte, index implikuje „svařákovou“ inflaci zhruba 15–20 procent. „To je poměrně vysoká hodnota, ale při současném stavu ekonomiky a u zboží s poměrně nízkou citlivostí poptávky na cenu pochopitelná. Ani takový růst cen svařáku většinu návštěvníků vánočních trhů neodradí od již tradičního způsobu zahřátí a zpříjemnění předvánoční atmosféry,“ dodává ekonom.
Zdroj: www.ceskovdatech.cz