Zpracování plastů a pryže má ve Zlínském kraji dlouhou tradici. Začátky jsou spjaty jak jinak než s firmou Baťa. Na začátku 30. let minulého století začala vyrábět pneumatiky pro firemní nákladní vozy a poté i pro osobní automobily.
Firma Baťa zřizovala vlastní výzkumná pracoviště zaměřená na mnoho oborů, mimo jiné také na chemii. Mezi lety 1940-45 působil ve Výzkumných chemických dílnách firmy Baťa Otto Wichterle, vynálezce kontaktních čoček a silonek.
Dodnes má plastikářský a gumárenský průmysl ve Zlínském kraji silné zastoupení. V roce 2022 byla největší část tržeb (41 %) z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy realizována v podnicích, které se zabývaly výrobou pryžových a plastových výrobků. To je v rámci ČR bezkonkurenčně nejvyšší podíl. Odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků (22 CZ-NACE) zahrnuje nejvyšší podíl osob zaměstnaných v průmyslu ve Zlínském kraji. V roce 2022 to bylo 12 052 zaměstnanců, tj. 24 % všech osob zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu v kraji. Průměrná hrubá měsíční mzda byla v tomto odvětví 44 362 Kč, což je o 5,5 tis. Kč více, než činila průměrná hrubá mzda celkově ve zpracovatelském průmyslu ve Zlínském kraji (r. 2022).
Přestože jsou tyto plastikářské podniky z velké části subdodavateli v rámci výrobních řetězců (především pro automobilový průmysl), disponují některé z nich vlastním vývojem a spolupracují s dalšími výzkumnými institucemi, např. s Centrem polymerních systémů při Univerzitě T. Bati. Na 60 firem a institucí je sdruženo v Plastikářském klastru, jehož smyslem je propojovat odborníky, podporovat inovace a udržitelný rozvoj v oboru. Dokladem, že spolupráce výzkumné a výrobní sféry funguje, je i plastikářská konference, kterou pravidelně pořádá Univerzitní institut UTB, Centrum transferu technologií a Plastikářský klastr. Tématem letošního ročníku byly ekoinovace v oblasti plastikářských výrob.
Plasty (polymery) jsou tu s námi již více než sto let. Mají mnoho způsobů využití, ale také jsou jedním z nejproblematičtějších materiálů, pokud jde o znečištění životního prostředí. V současné době existuje více než 50 různých druhů plastů. Dělí se podle chemické struktury a vlastností. Ať už patříte mezi příznivce nebo naopak odpůrce polymerních materiálů, je jisté, že právě ony budou hrát i v budoucnosti důležitou úlohu. Vzhledem k možnostem a variabilitě vlastností plastů, jež je s jinými materiály nesrovnatelná, se bez nich zkrátka ve většině odvětví neobejdeme. Druhým důvodem, proč je naše budoucnost spojena s plasty, je ekologická zátěž, kterou tyto biologicky nerozložitelné materiály způsobují. V obou případech bude potřeba vysoce kvalifikovaných odborníků, kteří budou schopni otázku udržitelného technologického vývoje řešit. Ve Zlínském kraji máme, díky rozvinutému průmyslu i vědecko-výzkumným pracovištím, pro výchovu odborníků a jejich následnému uplatnění v tomto odvětví skvělé podmínky.
Proč může být (nejen) pro ženu fajn pracovat v plastikářském nebo gumárenském průmyslu se dozvíte od inženýrky kvality Lenky Kutějové ze společnosti Zálesí a.s. Rozhovor a další informace naleznete na webu Datové platformy zaměstnanosti Zlínského kraje v sekci Trochu jiná kariéra.
Zdroje:
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka Zlínského kraje 2023. Online. Dostupné z: https://csu.gov.cz/produkty/statisticka-rocenka-zlinskeho-kraje-2023
Centrum polymerních systémů https://cps.utb.cz/
Plastikářský klastr https://plastr.cz/
Datová platforma zaměstnanosti Zlínského kraje, Trochu jiná kariéra https://www.monitorzk.cz/trochu-jina-kariera